120 let slaví vršovická Slavie: Rodný list vystaven v listopadu 1892 jejími cyklisty

Cyklisté, stejně jako o tři roky později fotbalisté, kteří si za své barvy zvolili slovanské barvy červenou a bílou, a k nim byla přidána červená pěticípá hvězda směřující hrotem dolů symbolizující naději i v čase nezdaru. I když někteří členové takzvané „malé" Slavie („velká" Slavia byli stále ještě literáti a diskutéři - velmi sledovaní císařskými orgány a později zakázaní) hráli za některou střední školu, fotbalové mužstvo jako celek se zrodilo později.

Podle stránek klubu je také zaznamenáno, že jeho první trénink fotbalistů se konal v listopadu 1895. Nabízí se otázka: pěstovali členové A.C.O.S. jen cyklistiku, nebo to byl krycí manévr? Z této doby jsou doklady o tom, že profesorský sbor na školách nepřál sportu a nejméně fotbalu. Jsou známy případy, že si studenti před fotbalem přilepovali umělé plnovousy, aby je kantoři nepoznali a nepotrestali... Tehdy totiž se pěstovala cyklistika (první oddíl Slavie, ale i Sparty), plavání či veslování, a když byla fest zima, tak na Vltavě bruslení.

Když byla ještě klubová hvězda „šejdrem"

Zakladatelé klubu - Akademický cyklistický odbor Slavie. Poprvé vidíme doklad o klubové vlajce. Ta byla prvním artefaktem klubu, který byl přihlášen jako „zákonem chráněný" a později i evidován Patentovým úřadem Republiky československé. Na fotografii vidíme, že hvězda je špičkou nahoru. Teprve pootočením o 90 stupňů (na stožáry a žerdě se upevňovala ve vodorovném směru špicí po větru) zaznamenáváme hvězdu špičkou dolů. Tak, jak se objevila poprvé na dresech fotbalistů v roce 1896.

Slavia je fotbal, hokej, házená, volejbal, ragby, šerm, atletika, pozemní hokej, veslování....

Vedle nejznámějších fotbalistů se Slavia v republikové úrovni prosadili i původní zakládající cyklisté (od 1892) lední hokejisté (od 1909, v 1975 je postaven zimní stadion v Edenu, házenkářky (od 1919), ragbisté (od 1927 - první rabiový klub u nás, ale v Edenu jen deset let, předtím 50 let v Troji), veslaři (od 1931 jako Slavie, předtím mimo SKS ale již od 1885), hokejistky, volejbalistky, ale patří sem i šerm, atletika, bandy hokej (od 1900), tenis, skoky do vody a plavání. V současné době je sdruženo pod hlavičkou SK Slavia téměř 30 sportů, řada oddílů patří mezi českou špičku.

Slávií prošly legendy

Fotbalová Slavia získala celkem 17 domácích titulů, ale pouze čtyři z nich po druhé světové válce (1947, 1996, 2008, 2009). Nejslavnější érou se stalo meziválečné a válečné období. V roce 1953 Slavia, považovaná za klub inteligence, dostala jméno Dynamo a nesměla hrát v tradičních dresech (ale modrých). Také několikrát spadla do druhé ligy. Mezi legendami šutérů začátků nutno jmenovat brankáře Františka Pláničku (byl i oporou reprezentace) a od roku 1937 střelce "Pepi" Bicana.

Nastřílel v čs nejvyšší soutěži přes šest set branek - ve Slavii pak 417. Po válce mohl přestoupit do Itálie, ale zůstal věrný Slavii. V druhé polovině 20. století to byl především František Veselý, v devadesátých letech pak Šmicer, Kuka, Berger, Suchopárek nebo Bejbl. V hokejové Slavii je to v pozici dříve hráče, nyní trenéra Vladimír Růžička. Do Slavie přišel již v roce 1994. Slávií probruslili i Beránek, Bednář a nejnověji v klubu z Prahy 10 třeba Roman Červenka s číslem 10.

Kdy se z fotbalové Slavia-Letná stala Slavia-Vršovice?

Před 120 lety založena Slavia cyklistická, fotbal se do Slavie oficiálně dostal od března 1896. Nejprve byla doma Slavia na Císařské louce na Smíchově. Tam byla shodou okolností doma i tehdejší Sparta. Od začátku 20. století byla Slavia doma na Letné. Její domácí stadion na Letné se stavěl postupně - nejprve vznikla jedna tribuna.  V roce 1905 přišel do klubu skotský trenér John William Madden, který na postu kouče vydržel celé čtvrtstoletí.

V roce 1913 se raduje Slavia z prvního titulu, když vyhrála Mistrovství Českého svazu fotbalového. První profesionální soutěž ale vznikla až v roce 1925 a vítězem hned prvního ročníku byla právě Slavia. Do začátku druhé světové byli „sešívaní" mistrem ještě sedmkrát. Na Letné byl doma klub až do roku 1950, kdy byl přinucen se přestěhovat do Vršovic kvůli vládnímu rozhodnutí o stavbě Stalinova pomníku. V Edenu a po válce následoval ústup ze slávy. Fotbalová Slavia zažívala v 50. a 60. letech těžké časy, včetně sestupů do 2. ligy. Do prvoligového popředí jde až v 70. letech, v 80. letech přišel opět výsledkový ústup. Díky plánu vystavět nový stadion na místě dřevěného (a tedy již se z Edenu nehnout) hraje na Strahově - sídlo klubu a příslušnost k Vršovicím se ale již nemění. V roce 2008 je otevřen nový stadion a Slavie se „vrací" do Edenu. Radost ale kazí neprůhledné vlastnické vztahy kolem majitelů klubu i financování stadionu, špatná ekonomická situace či nekomunikace s fanoušky. Těm se někdy dařilo klub povzbuzovat a stmelovat, jindy zase ovšem neukočírovali násilí a renomé klubu poškozovali.

Fanoušci - Slavia platila za klub spíše inteligentů

Z pohledu dnešních často černobílých pohledů na slova „Eden", „Letná" či „Ďolíček" (a vzhledem k tomu, že Slavie mívala příznak klubu inteligentů tak žel i některých zarytých Slávistů vědoucích o historii klubů pramálo) se tak naskýtá absurdní pohled na rozvrstvení pražských klubů třeba v dobách Pláničkových. To tehdá Slavia Letná hrála proti Sparta Vinohrady a z Vršovic přijeli čutálisti Bohemians, kteří ovšem měli mnoho let svůj původní stadion skoro v Edenu (zhruba u dnešního Ministerstva životního prostředí) a říkali mu Ďolíček. To až do výstavby Dannerova stadionu v roce 1932. No ale zarputilé fanouškovství možná k fotbalu tak trochu patří...  

Zakládající cyklisté Slávie slavili pietní jízdou

Slavnostní večer se 2. 11. konal v areálu Slávie Praha pod záštitou Prahy 10 zde probíhaly oslavy 120letého výročí založení Klubu cyklistů Slávia Praha. Na oslavě by čtenáři našli, kromě ostatních legend československé a české cyklistiky i synovce Františka Haupta, který převzal vyznamenání pro svého, již nežijícího strýce. Ten byl snad nejúspěšnějším československým cyklistou, přezdívaným Králem silnic. Jeho sportovní vrchol datujeme do období 1929 až 1934, kdy kromě dlouhé řady zahraničních úspěchů získal 7x za sebou titul mistra republiky. Oslavy pokračovaly v sobotu pietní jízdou do Brandýsa nad Labem. Slavnostní peloton dojel položit kytici právě ke hrobu Františka Haupta, tohoto fenomenálního cyklisty a Slávisty tělem i duší. Předsedou Klubu cyklistů Slávia Praha je stále aktivní a úspěšný závodník Karel Kopr. Je z velké míry i jeho zásluhou, že dnes, za obtížných ekonomických podmínek Klub stále funguje a dosahuje dobrých sportovních výsledků.