Za kolik minut jede tramvaj či zda má nějaké zpoždění a další informace prozradí panely chytrých zastávek. Jako první se v zemi začaly před deseti lety objevovat v Praze. Hlavní město bylo dokonce jedním z prvních v Evropě, které s nimi přišlo. Dnes však v tomto ohledu zaostává. Zástupci pražského dopravního podniku přiznávají, že chytré zastávky nemají obecnou podporu. Praha nabízí „chytré sloupky“ na 57 tramvajových zastávkách z šesti stovek. V roce 2007 jejich rozšiřování skončilo. Přitom je na všech tratích, které od té doby prošly rekonstrukcí, všechno připravené. Každá zastávka má patku i kabeláž. Jen sloupky chybějí.
Co si myslí zúčastnění?
Generální ředitel dopravního podniku Jaroslav Ďuriš říká, že Praze zatím chybí celková koncepce chytrých zastávek. „To je ale záležitost města. Pokud jde o ukazatele časů, jako například na zastávce tramvají Staroměstská, můžeme v tom pokračovat. V tuto chvíli se jedná o rozpočtu a zatím nemají takové zastávky obecnou podporu,“ říká. Náměstek primátorky Petr Dolínek upřesňuje, že nové zastávky musí vzejít ze soutěže. „Pro cestující jsou atraktivní, ale měli bychom také zvážit, kolik by to stálo, abychom se nakonec nedostali do finanční pasti,“ dodává. Podle zástupců firmy Xanthus, která dodávala městu chytré zastávky, které dodnes fungují, se na ně jezdily dívat delegace z celého světa. „Byla to pro nás výzva. Museli jsme je vyvinout tak, aby panel zobrazoval informace za všech světelných podmínek z jakéhokoliv úhlu. Navíc navrhnout tak, aby nepotřebovaly trvalý přívod elektřiny. Jinak by se musela rozkopat celá Praha a shánět stavební povolení na stovkách míst,“ říká generální ředitel firmy Karel Krištof. Dopravní odborníci upozorňují, že finance na moderní zastávky se získávají z evropských peněz. Nevyužívat této možnosti není příliš šťastné.