Podle pekingské Komise pro populaci a plánování budou mít páry právo rozhodnout se, kdy budou mít druhé dítě a také podmínka "čtyři roky poté" padne. Nejnovější čínské statistiky ukazují, že na každých 100 dívek průměrně připadne 119 chlapců a v některých provinciích dokonce 130. Vláda přiznává, že tento problém do značné míry vyplývá právě z politiky jednoho dítěte - mnoho Číňanek zejména ve venkovských oblastech totiž v souladu se zvyklostmi považuje za výhodnější mít syna, a proto jdou i několikrát na potrat. Čína zákonem omezuje počet dětí v každé rodině na jedno již téměř třicet let. V praxi se sice v posledních letech zmírnily tresty za porušení tohoto zákona, ale mnoho žen si stále stěžuje na nucené potraty, sterilizaci a zásahy byrokracie.
Střih! Babybox v Praze 9. Ano ten první v Praze, v Praze 9, v České republice. Ten, který tehdejší sociálně-demokratická ministryně Emmerová (nyní hejtmanka jižně od Prahy) systémově odmítala „dovolit“ do Vinohradské nemocnice. A vlastně podle pamětníků proto tehdy v červnu 2005 osvícené vedení soukromého Gyncentra v Hloubětíně a duchovní otec projektu Ludvík Hess způsobil, že se historicky první babybox objevil právě v hloubětínském zámečku. Od té doby se je v naší zemi přes třicet takových boxů a za tu dobu se ve všech „sebralo“ tuším osmadvacet dětí...
A opět střih. Pan režisér volá do závěrečné scény. Nebeské chóry a hollywoodská výprava nebo civilní komornější pojetí a nevnucené poučení? No to je na nás. Zda je nám bližší model „čína“ (kde o dětech rozhoduje stát, vláda, strana) nebo zda liberálnější model „hloubětínský“. Osmadvacet dětí nebo miliarda? Který model a přístup je vám bližší? A proč? A myslíte si, že i letošní rok a parlamentní a místní volby s tímto tématem (byť nepřímo – tedy o míře vlivu státu na jedince) nějak souvisí?
Vaším názorům je otevřena diskuze na www.NasePraha9.cz.
Jan Bělohubý
šéfredaktor