2. listopadu 1892 měl valnou hromadu Řečnický a literární spolek Slavia. V sále Kulichova domu na Karlově náměstí probíhá bouřlivá diskuze o zřízení samostatné sportovní odnože. Tato myšlenka, u které stáli tři studenti medicíny: Hausmann, Kratochvíl a Schoebl byla nakonec podpořena. Tímto dnem tedy vzniká samostatná sportovní odnož tohoto spolku s názvem A.C.O.S. což znamená Akademický cyklistický odbor Slavia. Na Valné hromadě tohoto odboru 23. listopadu 1892 byl prvním předsedou zvolen lékař Václav Kubr. V tomto období se členové odboru zúčastňují cyklistických závodů a V. Kratochvíl získává 16 cen. V počátcích slávistického sportování bylo tedy kolo a sport byl provozován na cvičišti Klubu velocipedistů Blesk na Žižkově a později na K.Č.V. Žižkov. Dne 14. října 1894 však byl Literární a řečnický spolek Slavia policejně rozpuštěn, i jeho odbory, z důvodu „opakované a neustávající protistátní činnosti většiny studentské mládeže“. Členové rozpuštěného spolku se scházeli dále a uvažovali o založení nového studentského klubu. Rakouské úřady povolily začátkem května 1895 studentu medicíny Jaroslavu Hausmanovi ustavení „Sportovního klubu Slavia“ na základě předložených stanov. Ustavující schůze se uskutečnila v restauraci u Brejšků, stojí dodnes vedle obchodního domu Máj, dne 31. května 1895. Podle dochovaného „Protokolu“ z této schůze byl SK Slavia schválen jako nástupce A.C.O.S, byly schváleny Stanovy klubu, členský měsíční příspěvek a zvolen výbor. Prvním starostou se stal pan Ankrt. V závěru tohoto protokolu je první zmínka o symbolech SK Slavia s tím, že návrh na kroj (dres) a odznak bude projednán na první výborové schůzi. Je celkem logické, že hlavní náplní studentského klubu byla propagace národní myšlenky. Z toho také vyplývá, návrh prvních symbolů klubu jež jsou barva, kroj a vlajka.
Zájem členů se mimo cyklistiky orientuje však i na další sporty hlavně populární atletiku, ale i na nový sport, který se v Praze rychle rozšiřuje a to football. Postupně se přidávají i další sporty. Dalším důležitým datem je rok 1896. Tehdy se klub otevírá všem: mládeži, studentům, pracujícím a dokonce i ženám, což bylo v této době opravdu pokrokové. Zatímco o fotbalové Slavii toho dnes víme hodně. O té cyklistické příliš dobových pramenů není a tak v historii vyniká pouze několik výrazných jmen. Mezi nejvýraznější cyklisty prvorepublikové Slavie patřili například sedminásobný mistr Československa a účastník Berlínské olympiády František Haupt nebo Josef Lošek. Ty potom zastínil dnes asi nejslavnější Slavista Otakar Rozvoda. Jeho doba byla od roku 1938, kdy poprvé vyhrává titul mistra republiky, až do roku 1948, kdy emigroval do USA. V této válečné době například 3x za sebou vyhrává závod Praha- Karlovy Vary – Praha, ale v roce 1946 i profesionální klasiku Paříž – Remeš. Další poválečné tituly získávají Vladimír Čapek, Jan Sulanský, Kromprecht nebo Pilát. Další výrazná osobnost v sešívaném dresu byl Bohuslav Jauris držitel světového rekordu na 1 km s pevným startem (1953), později reprezentační trenér. Sedmdesátá léta byla pak spojena zejména s třemi jmény a to Štěrba ,Trčka, Zong. Prostřední z trojice to v roce 1984 dotáhl až na titul mistra světa. Ale nemělo by se ani zapomenout na další, kteří Slavii drželi nejen jako závodníci, ale později pomohli jako trenéři. Doslova legendární trenér byl Karel Doucek, ale i Josef Lachman, Václav Svoboda a Jiří Horký, který klub vedl od roku 1971 až do roku 2003. I v posledních letech se Slávistům dařilo vozit medaile alespoň z republikových šampionátů, vždyť za posledních 5 let jich získali celkem 16 (zejména pak v kategorii žen). „V těchto dnech začíná cyklistické Slavii již 120 sezóna. Jaká bude, uvidíme za rok, zatím se současné vedení snaží sehnat tolik potřebné finance, ale i nové závodníky a závodnice, kteří mají jistě na co navazovat,“ uzavírá předseda klubu Karel Kopr.
Jak vznikaly barvy Slavie?
Na první výborové schůzi byly odsouhlaseny klubové slovanské barvy a to červená a bílá s odůvodněním, že:
- – bílá barva je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kde protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř,
- – červená barva je symbolem srdce, které vkládáme do svých závodů.
Při schvalování kroje (dresu) došlo k jeho rozdělení na dvě poloviny bílé a červené barvy. Do bílé plochy dresu je přidána červená pěticípá hvězda hrotem dolu, která představuje stále novou naději povznášející mysl a sílící ducha i v obdobích nezdaru a neúspěchu. Odlišné sešívané poloviny bílá a červená ukazují, že žádný člověk, žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutné nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním. Veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, že sport se musí pěstovat s bezprostřední upřímnou radostí, která přináší uspokojení na kolbišti i za barierami. K tomuto kroji-dresu příslušela i červená čapka.
Odznak klubu byl pak schválen kulatý s bílým okrajem, ve kterém byl zlatý nápis v horní polovině „Sportovní klub“, v dolní polovině pak „v Praze“. Uprostřed odznaku je zlaté cyklistické kolo, které vodorovně přetíná stužka v barvách bílá, modrá a červená se zlatým nápisem „SLAVIA“. Nad stužkou v horní polovině kola jsou tři lístky lípy, slovanského stromu, pod stužkou pak lístky dva. Vlajka klubu je červená pěticípá hvězda hrotem dolu v bílém poli.
