Houkání sirén nemusí být vždy jen zkouška

Aby zvuk sirény nebyl tím posledním, který uslyšíte, je třeba vědět, co houkání označuje. Slyšet můžete tři druhy houkání sirén: Vždy první středu v měsíci zazní je stálý, nekolísavý signál trvající 140 sekund, který slouží pro ověření funkčnosti jednotlivých zařízení a vytvoření návyku obyvatelstva. Pravidelná zkouška systému neproběhne pouze v případě, že mimořádná situace již nastala.

Přerušovaný signál po dobu 60 sekund, napodobující zvuk trubky HÓ-ŘÍ, HÓ-ŘÍ, nevaruje přímo před nebezpečím, ale svolává jednotky dobrovolných hasičů.

Jediný signál, který VŽDY varuje před nebezpečím, je kolísavý signál znějící po dobu 140 sekund.

Těmi mimořádnými a nebezpečnými situacemi jsou například povodeň nebo dopravní nehoda s únikem nebezpečné látky (chlór, čpavek…).  Právě pro snadnější zapamatovatelnost byl pro varování obyvatelstva zaveden jediný varovný signál „Všeobecná výstraha“. Houkání sirén je při tom doprovázeno i verbální informací.   

Na území hlavního města je celkem rozmístěno 420 sirén, z toho 22 rotačních (které pouze houkají), a 198 elektronických. Ty jsou vybaveny modulem pro vysílání tzv. verbální informace. Typy verbálních, tedy slovních výstrah, které doprovází kolísavý tón sirén, jsou: Všeobecná výstraha, Nebezpečí zátopové vlny, Chemická havárie, Radiační havárie. Současně jsou obyvatelé vyzváni ke sledování vysílání České televize, Českého rozhlasu a regionálního rozhlasu.

Další podrobnosti i se zvukovými ukázkami najdete na internetových stránkách hasičského a záchranného sboru www.hzscr.cz., záložka „varování obyvatelstva“.

Co máme dělat, když zazní signál "Všeobecná výstraha"?

1. Zachovat klid a uvědomit si, o který signál se skutečně jedná.
2. Nikdy zbytečně neriskujte. Při povodni nezůstávejte v místech, kde  byste mohli ohrozit život svůj a svých blízkých, včas se přesuňte na místo, které nebude zatopené vodou.O tom, co dělat, až voda opadne, se opravdu lépe přemýšlí v suchu a bezpečí.
3. Při úniku nebezpečné látky je třeba ukrýt se do nejbližší budovy, ideálně do vyššího patra, většina těchto látek je těžší než vzduch a proto nikdy nevyhledávejte úkryt v podzemních prostorách. Vypnout klimatizaci. Připravit si improvizované prostředky pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla.
4. Zapnout rozhlas nebo televizi a řídit se dalšími pokyny, které obdržíme jejich prostřednictvím nebo prostřednictvím megafonů na vozech hasičů a policie.
5. Nevolat dětem do školy, aby se rychle přišly schovat domů. Zaměstnanci škol mají své postupy a vědí, jak se zachovat. Svým jednáním bychom děti vystavovali zbytečnému riziku.
6. Připravit se na možnost vyhlášení evakuace. To znamená především připravit si evakuační zavazadlo, jehož obsah musí pomáhat žít v nouzových podmínkách dva až tři dny. Ideální je kufr na kolečkách, který by obsahoval pravidelně užívané léky, osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti, dobře zabalené trvanlivé potraviny a vodu, předměty denní potřeby, (jídelní nádobí a příbor, otvírák, ostrý nůž, hrnky), náhradní oblečení a obuv, hygienické potřeby, přenosné rádio s rezervními baterkami, mobil s nabíječkou, svítilnu, sirky apod.