Pomalovávají barvami strašnickou školu! A radnice jim pomáhá! FOTOGALERIE

„Poskytnutím plochy na zdích školy chceme ukázat, že Praha 10 našla místo k životu i pro mladé, pro které je Mural Art životním stylem,“ říká starosta Milan Richter (ODS), „a že kromě důrazné restrikce vůči vandalskému graffiti naopak umíme vyčlenit vhodné plochy pro opravdové malíře.“Dvě zdi budovy ZŠ Gutova, které již dostaly bílý podklad, jsou prvním místem v Praze 10 pro „mural art." Toto „umění na zdi" patří mezi styly, při kterém jsou používány moderní technologie, a v němž nad spreji dominuje ruční nanášení barev válečky a štětci. Čtvrt tuny (!) akrylátových barev Barlet poskytnou místní Barvy a laky Hostivař, které se staly partnerem projektu. Jemu vyšla vstříc i společnost Eltodo, která umělcům zdarma poskytla volné kapacity při využití plošin. „Chceme jít s trendem velkých evropských měst a podle reakcí veřejnosti případně časem nabídnout další plochy k výtvarnému ztvárnění mladým, kteří u nás v Praze 10 bydlí, studují či již pracují," doplňuje starosta Milan Richter. Podle Richtera je tak navíc šance oživit zanedbaná místa a naznačit přístup k veřejnému prostoru.

Kalab, Škapa, Uksa a Kladívko

Akce by měla ukázat průřez tvorby propagátorů Mural Artu u nás a ve světě. Čtyři umělci - Jan Kalab, Michal Škapa, Jakub Uksa či Lukáš Kladívko - dostanou každá dvojice jednu zeď.„Vybrali jsme místo vedle areálu Gutovka, zde se malby vybraných umělců objevit mohou," upřesňuje Richter. Až poté a podle dlouhodobých reakcí široké veřejnosti radnice bude uvažovat nebo neuvažovat o dalších plochách. Následně by také mohla umožnit mladým umělcům z celého světa uspořádat tematické sympozium. Již nyní se připravuje dokument, který natáčí nezávislá produkce ve spolupráci se studenty FAMU. O něj jako první projevila zájem Česká televize. „Dokument podle vyjádření tvůrců a jejich dramaturgie naznačí, že přístup moderní radnice - tedy takový, jaký se snažíme mít v Praze 10 - neakcentuje k umění ulice jen represivní přístup. Naopak za určitých podmínek a na vymezeném místě dává této formě grafiky adekvátní prostor," dodává starosta.

Represe i osvěta

Naopak nelegální graffiti - tedy trestné poškozování soukromých i obecních budov a čiré vandalství - je v celém hlavním městě i v Praze 10 problémem. Některé radnice včetně té vršovické vydávají velké sumy za postřiky, které zčásti graffiti znemožňují. V boji s graffiti radnice úzce spolupracuje i se strážníky. V Praze 10 ovšem již před časem vsadili nejen na represi. „Po domluvě se sprejerskou komunitou jsme vyhradili plochy, na kterých je grafika včetně použití sprejů legální. Později jsme jejich počet navýšili a na těchto konkrétních místech ani radnicí, ani strážníky není grafika postihována," říká starosta. Richter navíc inicioval setkání pražských starostů a pozval je na vršovickou radnici, kde konzultovali zatím odlišný přístup radnic ke graffiti i street artu. „Chci, aby se problém začal řešit na celopražské úrovni a komplexně. Přístup by měl zahrnovat jak odstraňování nelegálního graffiti, ale také prevenci i osvětu. A možná i poskytnutí vytipovaných ploch, a to na základě zkušeností, které získáváme právě v rámci projektu Mural Art Praha 10," zakončil starosta Milan Richter. Projekt by podle očekávání radnice mohl být v tématu zapojení mladých do veřejného prostoru milníkem. Zároveň chce radnice otevřením tématu a očekávanými reakcemi veřejnosti pomoci v otevřené diskuzi o něm.